Bylinky patří do široké skupiny aromatických rostlin, které za určitých podmínek uvolňují příjemnou vůni. Kromě úžasné vůně ovšem nabízejí mnohem více. Většina z nich je opravdu zajímavá a mnohdy i odpuzují různé škůdce.
Aromatické rostliny nás provázejí již od dávných dob. V minulosti ovšem měly spíše praktické využití. Často je totiž pěstovali mniši v klášterech a používali je pro různé účely. Vonné byliny se tak přidávaly do kořenících směsí, tvořily důležitou složku při vaření, léčily všemožné zdravotní neduhy a po zapálení provoněly celé komnaty.
Klášterní zahrada v té době hrála významnou roli, protože zastávala funkci jakési domácí lékárny, do které se uchylovali lidé z širokého okolí. Dnes máme tyto rostliny v oblibě hlavně díky jejich všestrannosti. Krásně voní, dobře chutnají, pomohou při různých obtížích a navíc skvěle vypadají i v doprovodu jiných trvalek. Nepoužít je do trvalkových záhonů by byl jasný hřích.
Kam se hodí
Velká část u nás dostupných aromatických bylin pochází ze středomořské oblasti, která je typická horkým letním počasím. Tyto rostliny si hravě poradí s nedostatkem srážkové vody, který je u nás aktuální především v posledních letech, i s intenzivním slunečním zářením. Jejich genofond je tedy předurčuje pro použití na exponovaných místech zahrady orientovaných na jih.
Skvěle se jim daří v doprovodu skupin kamenů, které fungují jako sluneční past. Kámen během slunečného dne do své vnitřní struktury absorbuje teplo, které pak uvolňuje během noci nebo za chladného počasí. V blízkosti kamenů tak mohou často přezimovat i poměrně choulostivé druhy, které by jinak v našich klimatických podmínkách neměly žádnou šanci. Kámen je tedy výborným společníkem i pro tyto středomořské druhy, které jsou na vysoké teploty v létě a mírné zimy přirozeně zvyklé.
Aromatickým rostlinám budou přirozeně vyhovovat podmínky především v našich oblíbených prérijních záhonech namulčovaných minerálním mulčem. Aby ovšem fungovalo vše jak má, musíme zajistit spolehlivý odtok vody, bylinky nemají rády dlouhodobé zamokření kořenového systému.
Vhodné druhy
Některé aromatické rostliny mají tu výhodu, že jsou i vzhledově zajímavé. Mnohé druhy tak od klasických okrasných trvalek prakticky nepoznáte. Je tomu tak v případě osvědčené levandule úzkolisté (Lavandula angustifolia), která má v trvalkových záhonech již dlouhou tradici. Do kompozic s vysokými druhy můžete vyzkoušet krátkověkou trvalku, agastache (Agastache sp.), která se každý rok spolehlivě přesévá.
Zajímavou vůni a širokou nabídku barevných kultivarů jistě oceníte u zavinutky podvojné (Monarda didyma) a zavinutky trubkovité (M. fistulosa). V záhonech se také osvědčily kompaktní kultivary dobromysly obecné (Origanum vulgare). Zvláště zajímavě v doprovodu pestrých trvalek působí kultivar Aureum.
V trvalkových záhonech se ale spolehlivě uplatní i původní druh dobromysli, který na své květy láká různé hmyzí opylovače, navíc je opravdu nenáročná. V prérijních záhonech se mohou dále uplatnit také pažitka přímořská (Allium schoenoprasum), saturejka horská (Satureja Montana) nebo třeba yzop lékařský (Hyssopus officinalis).
Foto: Lucie Peukertová
